OTAVÍNKA

  Ti, co odkládají sny, ať je to kamkoliv, jsou odkládači. Stejně jak straky plní plní hnízda i cely dětských domovů hrdelními výkřiky; ty posléze zaniknou. Ve snech je jemně namleté slunce, stříbrné jehličí z hory Potosí, dokonce jalovce na stráních, kde můj táta Štěpán se vždycky pozastavil přivíral oči. A odněkud ze shora přilétla omamná vůně, rozlila se u nohou, vzápětí zmizela v tůních pod kořeny vrb. Sny jsou jak v sejfu zlaté cihly, nelze je prodat ani vyměnit, Snad jen za misky z bílého pískovce, za oponu pošitou hvězdami za oknem naší ložnice. Vladimír Stibor                                        25. listopadu 2024

Zajímavosti Zajímalo by mě, zda padlé hvězdy dávají přednost zprava, zda se nepotácí, zda v sobě nesou zděšení a sny, zda soupeří a pak se milují s levitací anebo si to všechno usnadňují tím, že rozlévají čaj nejméně  hodinu před svítáním. Vladimír Stibor                                          1. července 2024