50 LET OD MATURITY
ABRAHAMOVINY Moji milí spolužáci jak ráda bych byla s vámi těšila se dlouhý čas, že pojedu do Písku zas Není přáno mojí duši pořád něco mne jen kruší od Moravy po Otavu stále trpím, pořád plavu Ostrůvky bolavé stále jen mám, vzpomínky na Písek oplakávám. Půl století od maturit, Bože to je zlatý věk, kdy se jeden stále směje, jiný pláče jen. Číslovka nám narůstá život to vzal zkrátka už je tady trefné rčení že stár člověk nikdy není Cítí-li se v duši mlád žije na světě rád…