U SPLAVU OTAVY
" V záplavě bělostných krajek
zpěněné vody nad splavem stříbrné Otavy
mihla se chvíle neskutečně krásná
žila jen dálavám modravým
chytala vítr na mezích v čekankách
V kaštanových alejích doznívá menuet
Na ostrov dopadla slza
z dlouhého pírka čejky
chvějivý tanec bělásků nad zvonkem
s ozvěnou volání Měla snad zůstat?
Lituje ? Zváženo všechno a pozdě …"
Z básně Marie Kostohryzové: Světlo v tmách
z nové sbírky Smysly života. Pelhřimov 2013, s. 59)
Živě si představuji, jak jsem na břehu Otavy a vnímám všechnu to krásu, ale takle hezky, jako básnířka, bych to vyjádřit neuměla...
OdpovědětVymazatKrásné a splav bezvadný
OdpovědětVymazatMoc pěkné. Už se do města nad Otavou moc těším. Třeba uvidím taky onu stříbrnou pěnu na jezu a budu si recitovat verše Fráni Šrámka : Splav. Knížku si beru sebou.
OdpovědětVymazat