OTAVÍNKA

  Nejkrásnější jsou sny; musíš jim dát naprostou svobodu, říkat, jak jim to sluší. Přivolají volavky s lidskou duší.   Nejkrásnější jsou sny. Dochází k výměně zajatců, po dlouhém schodišti z růžového mramoru vrací se dcery i synové Publia Ovídia Nasa; měli už namále.   Nejkrásnější jsou sny. Dojdou-li drobné a je-li monstrance vystavená monzunům i mlžnému dešti, je možné přehlédnou světlo útesů, je modré a bílé. Ach, moji veslaři z měsíčního moře.   Nejkrásnější jsou sny, dosáhnou-li nejvyšší babylonské věže, a že jich je. Nakonec zůstane rozdávání, na hrnčířském kruhu mince hlíny, příběhy a noční probouzení tuláků ještě za úplné tmy.   Nikdy se nezeptáš, kolik je hodin, ale jakou vůni ti připomínám.       Vladimír Stibor                           ...