LESY U RADEŠIC

 

Chtěl bych se vrátit

mezi šamany;

dnes už vím proč.

V noci by mi patřil celý les,

obětní kameny v závětří ohniště.

Pak by mrtví přinášeli své drahé,

esence z chrámové opony.

A každý velekněz,

kdyby nezachránil tolik duší,

co má prstů u nohy,

musel by znovu skládat zkoušky,

ptát se Lazara na cestu,

na polích Hakeldama sbírat kamení

a Maří,

ach tu políbit tak jemně a vroucně,

až by se jí vrátil úsměv do tváře.

Vladimír Stibor                                                                                    10. listopadu 2026