KONVALINKY
Konvalinky pozdravily poutníka vůní
a voněly a zvonily pro radost.
Jejich cinkavá vůně se nesla daleko
až do smutného města,
kam odcházel poutník.
A město přestalo být smutné.
( Z BB: Krajina kvetoucí v duši. Olomouc, Poznání 2002. S.23)
Libuše
OdpovědětVymazatPrávě nastal čas rozkvetlých konvalinek. Na sluníčku už zdobí záhon, a ty mezi jalovcem a tujkou vykvetou později. Mají hodně stínu. Takže budou opojně vonět a cinkat dvakrát.
Samozřejmě, že je netrhám, raduji se jimi pouze na záhonu.
Ano, je čas konvalinek. V mládí jsem právě v této době chodívala s maminkou do lesa, do místa, kde kvetly konvalinky. Maminka měla takovou zajímavou vázu právě na tyto kytičky, které provoněly celý byt na hodně dlouho.
VymazatKrásné pěstěné konvalinky měli naši na zahrádce. Krásně voněly a dávaly jsme do vázičky jen tak dvě, tři snítky, pro tu vůni. ♥
OdpovědětVymazat