O PODZIMNÍ TMĚ

 

Jak se zbavuji snů?

Snad jen tím, že tuším další.

Omítku stírám z ambitů

a ve věži mi straší.

 

Už nedokáži rozeznat

tmu od světelných Majáků,

musím déšť líbat a uchovat,

tu tmu, co nemá diváků.

 

Chodívá sama přes hřeben

kleje a prosí Čert mě vem,

nevycházím sama se sebou.

 

 

Můj drahý, uvnitř jsem břemenem,

v poušti ať studna po mně hodí kamenem,

bolí mě písek v kolenou.

 

Vladimír Stibor                                              1. října 2026