MILÁ NÁVŠTĚVA ANEŽKY

 PŘESNOST  JE  VÝSADOU  KRÁLŮ

 dalo by se tak nazvat dnešní sluneční ráno. Přesně v 9 hodin, když jsem vylezla

 z výtahu, viděla jsem asi 300 m v dáli jít vnučku s kočárkem jak vezla malou

 holčičku, která spala. Mám to štěstí, že když chodí vnučka s dětmi k lékaři  na

 očkování nebo preventivní prohlídku, zastaví se v našem žlutém  domečku. Já

 jsem sice byla rozčarovaná, že moje pravnučka zase spinká, ale má to tak zcela

 pravidelně, že když ji maminka uloží do kočárku, tak za chvilinku spí. Usadily

jsme se k vrbě na lavičku a když jsem předala dárečky, tak se malá probudila.

Zprvu na mne mžourala rozespalýma očima, ale asi přemýšlela kam mě má

zařadit, ale záhy si to uvědomila a začala se smát od ucha k uchu. A nejen na mě,

ale i na hopsající zvířátko, které má srst barvy jejích vlasů.

                  Pak upoutal její pozornost černý kocourek, který se tam taky promenádoval, jako

                   ten jejich doma. Anežka s sebou začala vrtět a nejraději by vyskočila z kočárku a šla

                   si hrát s nimi. Doma mají taky černého kocoura, ale nevím, jaké má jméno. Ten, před

                   naším domem se jmenuje Bořivoj, zrovna, jak oslavenec mužského roku dnešního dne.

                  Jeho panička bydlí v přízemí domečku a on chodí na noc zřejmě na zálety a kolem

                  deváté ráno se vracívá  do bytečku po malém žebříčku, který je instalován ze záhonu růží  

                   na balkon.

                                                                                       

                Po chvíli si už moje milá holčička listovala v časopise a obdivovala barevné obrázky.

                Taky jsem jí donesla nějaké počteníčko k narozeninám, protože už v jednom roce se ráda

                noří do knížky nebo lepí obrázky.

              Pak si ještě prohlížela další dárečky, které si právě dnes vyzvedla  u prababičky na ulici

               Příčná. Má ráda autíčka, mašinky a např. panenky a  zajíčky, zatím nějak ignoruje. Jejím

               velkým vzorem  je pro ní bráška Vašík.   Čas rychle kvapil a než jsme se nadáli, bylo skoro už

               10 hodin, čili čas, na který byla  Anežka objednána na očkování k paní doktorce.

            

                Aňa se překulila a a než bys řekl švec už stála na nožičkách a loudila po mamince, aby jí vzala

                do náruče a pochovala nebo dala do kočárku. Dnes jsem si všimla, že je Anežka pihatá jako

                jsem byla já a prý se tomu říká, že byla "políbena od anděla." 

                 Děvčata mi přinesla  nádhernou kytičku tří červenofialových karafiátů. Je to moje                                     oblíbená barva. To hezké tak rychle skončilo, ale šlo o velmi příjemné osvěžení. Ještě jsem

                 si uvědomila, že se mohu podělit s čerstvou cuketou, kterou jsem měla od Toma Černého

                 z jejich zahrádky a zaskočila pro ni do bytečku. Petrunce jsem ještě donesla hořkou čokoládu

                  a celkem jsem tak zvládla s chodítkem 400 m.