POZDNÍ ČAS

 

Najednou jsou sny

a pak příměří.

Bohyně spící v naší posteli;

pod dekou chrání pomeranče,

svá údolí,

šerpu kolem pasu

vyšívanou černomodrými hvězdami.

Přicházejí poutníci,

občas tuláci

i všelijaká zvěř.

Cítí neklid a napětí,

zda nepřišli příliš pozdě.

 

Vladimír Stibor                                                             23. července 2026