PROTI VÁLCE

 ... UPROSTŘED  LÉTA 2024

Na obou stranách barikády

leží a postávají slova;

dokonce za to berou žold.

Jsou si podobná

jako vejce vejci

jako člověk člověku.

A nad nimi se vznáší bůh

chvíli na levé straně,

pak na té protější.

Pak hejna dronů

lezou po mřížích tmy.

Jak prosté

a vysvětlitelné jak vítr,

padá-li do údolí.

Pak Burlaci, jak nás kdysi dávno učili ve škole,

táhnou lodě proti proudu,

cedí krev,

veslaři na galéře slyší jen bubny potažené lidskou kůží,

co je ženou vpřed ve stejně zběsilém módu.

Možná ještě rychlejším.

Na obou barikádách

leží potrava pro děla;

diplomaté říkají,

že je to jen mlýnek na maso.

A váleční generálové od klávesnice klávesnic

chodí na tiskovky

a vypočítávají a vykřikují,

že jejich tanky nejsou útočné,

ale mírové,

bombardování je preventivní a humanitární

jak v roce 1999 v bývalé Jugoslávii.

A střely do děl a houfnic

jsou navíc ještě ekologické.

Prý to ani nebolí.

Nad tím vším bdí ten nejvyšší,

milující a něžný a spravedlivý.

Tak vhoďte ručník do ringu!

Vladimír Stibor                     13. července 2024