VZPOMÍNKA NA TATÍNKA
František Petřík
(1907 - 1986)
CESTOU NECESTOU
Jak dávno je tomu
co šli jsme spolu
s tátou
cestou necestou
přes pařezy stromů
mořem lesů až k Týnu
Košíky hřibů po okraj
naplněny
u Vltavy sedli si
a povídali
Tenkrát jsme ještě
nevěděli
že jednou to bude
znít jako pohádka
protože přijde čas
kdy naše památeční
cesta ustoupí
Temelínu.
(Z knihy: Ševčíková Hana: Písecké oblázky. Pelhřimov 2015.S.34.)
Můj tatínek zemřel v sanitce dne 1. července 1986 při převozu
do táborské nemocnice. Já byla v té době s manželem v Bulharsku.

Komentáře
Okomentovat