MOŘSKÝ SONET . . .

. . .  O  JITŘNÍ  ZEMI

Příliš mnoho slov

hlásí zemi na obzoru.

Oslňuje mne sépiová kost -

a zatím je to pláž, trochu vzdoru.

Na břiše ostrova Trstenik

leží děti, co nedopluly,

a přitom moře i hrdla jeřabin

nejvíce zápasí, když zmutují a ztratí síly.

Spíše naději, zvon do mlhy,

padlé slunce je slabé na nohy,

na přídi však stojí hlídka

a žárlí a křičí na bohy.

Je čas se dohodnout, ze zad shodit batohy.

V očích mě pálí sůl, jiná snítka.

Vladimír Stibor 2. července 2024