VZPOMÍNKA NA ŠUMAVU
Zdaleka cítím vůni lesa
a slyším vzdechy z podhůří
Zvědavě sahám na nebesa
z vrcholku hory Pod kůží
vzpomínky dosud teplem hřejí
houbami voní do růží
Žijeme vlastně pro naději . . .
(SM)
( Z BB: Pozdní svítání. Kroměříž 2010)
Moc hezké verše ❤️ Hani,přeji pohodové dny 🍀
OdpovědětVymazatNejen pod Šumavou, podobné pocity jsme mívali i pod Jeseníky. ♥
OdpovědětVymazatLibuše
OdpovědětVymazatDěkuji za verše, které zkrášlují den svým lidským teplem.