VÁNOČNÍ POEZIE

 Zas přijde čas

kdy hvězdy rozsvítí

tisíce dětských očí

Všechno se kolem stromku točí

A rodina si přeje jediné:

být za rok zase spolu

v té noci dlouhé, klidné, upřímné

Zas rozvážeme stuhy na dárcích

a splní se nám sny ty malé vánoční

Z kostela zazní zvony půlnoční

A možná, že i bílý sníh

zas rozsype se po kopcích . . .

Jen kdesi steskem pláče Meluzína

Po dětech touží a zatím je sama

ta opuštěná - ne vždy hodná

máma

(SM)

 

 

(Z BB: Křídou do sněhu. Kroměříž 2018. S. 12.)