PROBUZENÍ
V noci sníh přebarvil ulice na bílo
Na schůdcích ke hvězdám se ještě svítilo
a jako v pohádce teď pod spanilou bělí
zmizely silnice a všechno co nás dělí
Město si obléklo snad jenom na chvíli
stříbrný diadém, svatební košili
A mrazivost, co za nehty nám zbyla
dotekem naděje se v dlaních rozpustila
Svatební kolony vyjely na cesty
z panenské nadílky je hrouda neštěstí
Marnivá krása zmizela pod koly ...
Tak neplač básníku snad tě to přebolí
Pohlédni vzhůru pro bílý tón útěchy
Dej pozor řítí se lavina se střechy
(SM)
(z BB: Pozdní svítání. Kroměříž 2010)
Moc hezké pohlazení po duši.🍀
OdpovědětVymazatPěkné...
OdpovědětVymazatJako by básník byl dnes ráno u nás doma na Vysočině. Nová sněhová nadílka nezáří, protože se ještě pořád honí vločky ve sněhové vánici. "Jak je to krásné u nás doma..." ☺
OdpovědětVymazatLibuše
OdpovědětVymazatPoetická oslava zasněženého města je více než zdařilá.