VZLEŤ SE MNOU, . . .

 

. . . budeme sčítat nebeské stopy

 

 

Matematika je královna umění,

umějící si vše, 

do posledního detailu,

 

spočítat - jako stopy v nebesích, 

jež sčítají (a rovněž přičítají) naše duševní hodnoty.

 

 

Přál bych si,

ze svého nitra & z našich blízkostí,

 jakožto hodnot našich myšlenkových propojení,

dokázat umět sečíst nebeské otisky stop,

všech,

 které nás dovedou ke správným výsledkům!

Povedou nás mateřským světlem,

kdy se z důstojného stáří

 

 

 

dostáváme zpět k dětským přáním & snům;

jsme zpátky doma, nicméně stále v přítomném okamžiku.

Prosím, vzleť se mnou,

čísla neumějí lhát,

mají jasně dané tvary 

a já opravdu po tomto toužím...

 

 Toužím 

v nebeské proměnlivosti,

toužím v pevně stanoveném bodu

sečíst rovnice nebeských stop.

 

 

Nepřestávám se v myšlenkách nořit hlouběji,

c(í)tím sílu ochrany,

jež nám drží světlo nad hlavou

& přikázání sobě samému: 

 

Přijde-li anděl k Tvým dveřím, nenechej ho dlouho vyčkávat u prahu.

Mohl by odletět,

a třeba se už nikdy neobjevit,

nenechej zvěstovatele a posla Boží pravdy,

aby se vzdálil od Tvých věčných možností.

Jdi Osudu vstříc...

 

TOMÁŠ  PŘIDAL