V NÁS

 

Láska se ukryla kamsi do lidí,

vzplanula nám jako světská víra,

zamilovaný v ní cítí, jen slepý ji nevidí,

každý z ní žije... i sílu nabírá.

 

Když protéká duší hluboká díra,

v mělčině svého já postav si přístřeší,

neber si výčitky - uletí jako křídla netopýra,

 

hluboko do noci vtáhne svým stiskem a lásku (t)mou potěší.

 

Důležité je čestně žít, milovat ze srdce a ostatní neřešit,

netrápit se tím, že svět žene se jako závodník vstříc hlubokým propastem,

vede nás Osud - poutník dávnosti & jeho vstřícný hvězdo svit,

s/vede nás v lásce, radostí i krajinami, kde je našim vítaným hostem!

 

 

A v touze překlenout ona propastná prázdna mostem,

víra nás, v zázrak, posouvá - blíž k prvotním radostem.

 

TOMÁŠ  PŘIDAL