O NOCI S TEBOU . . .

. . . TROCHU  JINAK

 

To není, jak se zdá, pouhopouhá tma

říkají ti, co vystupují ze stínů.

To je přece nejvyšší odměna i rozhledna,

prošlapané schody z masivních jasanů.

 

 

 

Narazí tam na sebe preláti,

lovci lidí a také ti chudáci z atria;

z tekoucího slunce jsou přehřátí,

číše vylupují z hlíny, z aluminia.

 

 

Poté mezi šípkovými keři staré zahrady

staví sochy, nabízejí překvapení pro hosty.

Je to jen čtení z černých prstenů.

 

 

Nejstarší dcery z třinácté komnaty

vymění zámky, motýly i modlitby.

Nepřežijí noc, ztratí-li právo prvního výstupu.

 

Vladimír Stibor                                                            3. dubna 2024