TICHO KOLEM

 Ráno mi volala někdejší knihovnická kolegyňka Blanka,

 že zemřel   PhDr. Jiří KOPLÍK, básník, archivář, učitel a knihovník.

                                                              (30. 9. 1931 - 30.12.2020)
 

 Bydlel na stejném sídlišti jako já, pod nemocnicí a tak jsme

 se často potkávali. Vždy býval smutný a taková byla i jeho

 poezie.

 

V literárním životě psal pod pseudonymem Jiří Stadník. 

V roce 1950 maturoval na gymnáziu v Přerově a poté 

studoval na FF UPOL obor historie a filozofie, absolvoval 

1954.  Působil jako učitel v Němčicích nad Hanou a 

v letech 1956–1959 v Kojetíně. Pak se stal archivářem 

v Zábřehu na Moravě v údobí 1959–1965 a od roku 1965 

do r. 1978  byl knihovníkem ve vědecké knihovně v Olomouc. 

Od září 1978 působil v Krajském pedagogickém ústavu, kde 

měl na starosti školní knihovny. Aby mohl tuto činnost odpovědně 

vykonávat musel ještě vystudovat na univerzitě bohemistiku se 

zaměřením na metodiku pro školní knihovny, což se mu podařilo 

v roce 1976. V roce 1991 odešel do důchodu. V letech 1997–2011

 pracoval v olomoucké Arcidiecézní knihovně na Wurmově ulici. 

Poezii začal publikovat zprvu časopisecky už v 60. letech a to 

především v Literárních novinách a ostravském časopisu Červený 

květ. Knižně debutoval v 68 letech v roce 1999 básnickou sbírkou 


 

BB je plna vzpomínek na smutné dětství a domov. 

Lyrické básně vyjadřující smutek na duši, vyšly v další BB 

s názvem Po dešti čisto (2006) – která je ilustrována půvabnou 

grafikou Anny Grmelové. Následovala BB Kraj nevyvolený (2007),

kde opět vzpomíná na své dětství, které označuje jako 

„zářivý střípek rozbitého světa“. V roce 2009 vyšla BB Trs života, 

kde se opět vyskytují motivy smutku a smrti. V knize je Cinybulkova 

grafika. Sbírka Nejsme sami (2011) je kromě smutku doplněna

motivem samoty a vírou v Boha. Sbírky vycházely jako nevázané bibliofilie. 

Souborné vydání všech patnácti sbírek vyšlo v roce 2020

pod názvem Chystá se svátek.

Básnické sbírky do knihoven daroval, ale nepřál si být uváděn ani v katalogu, 

ani v kalendáři. Každá jeho bibliofilie vyšla potichu. Nikde to

neoznamoval a tak se k případným recenzentům sbírky

dostávaly náhodně.  Zemřel na covid. Pohřeb se uskutečnil dne 7. 1. 2021 

v kostele svaté Kateřiny v Olomouci.


 

Komentáře

  1. Libuše

    Další z řady skromných pracovitých autorů, pan Jiří Koplík. Přesto, že žiji na Němčicku 53 let, tak jsem ho neznala, jen jméno mi bylo povědomé. A také okolnost, že že přispíval do ostravského časopisu Červený květ. V tomto časopise mi byla publikována moje první soutěžní báseň Víno.
    Čest jeho památce.

    OdpovědětVymazat

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

PODĚKOVÁNÍ SM

O ČOKOLÁDĚ .. .