MURIELINA PROCHÁZKA
Dneska má svátek Jindřiška a Muriela. Kolem osmé
hodiny jsem šla do marketu pro základní potraviny
a také do trafiky pro noviny i do masny pro rybu. Před
domem jsem se dozvěděla, že výtah ještě nejede a tak
jsem základní menu pro mixovanou krmi vláčela opět
pěšky. Teprve po deváté hodině jsme byli sousedy
poučeni, jak s výtahem zacházet. V 11 hodin, když
jsme čekali na taxíka do nemocnice, jehož řidič se pomýlil
a čekal na vedlejší ulici a my stále neviděli žluté auto,
o kterém dispečerka tvrdila, že stojí před naším domem
a já jí nepřestávala tvrdit, že tam není.
Nejhorší čekání je, když nemůžete dlouho
sedět. Pak jsme se sice dočkali, ale sdělení o výsledcích
nebylo příliš přívětivé.
Celkem jsem ušla 3000 kroků a snad dnes naposled
80 schodů.
příjezdová cesta
Čekání je nepříjemné, to nevíš, jestli máš stát nebo sedět. Ale i mladí to tak mají. U lékaře jsou většinou takoví, co jim něco chybí. V případě tvého muže by ho však neměli tak dloho nechat čekat. Mezi objednané ale přijdou akutní případy, kolem poledne běd a tím se to asi protáhlo, že? Snad už s výtahem to bude snažší i pro tebe.
OdpovědětVymazatHani, budu Vám držet palečky!!!
OdpovědětVymazatKonečně se něco začne hýbat. Těžko se čeká, když je člověku zle...
OdpovědětVymazatTaké držím palečky!
OdpovědětVymazatHaničko, držím palce, ať všecko dobře dopadne!
OdpovědětVymazatHaničko, myslela jsem na vás oba včera, když jsem se dozvěděla moje výsledky, ale nesešly jsme se na Skype.
OdpovědětVymazatA co se týče čekání ve stoje, nee - to vydržím maximálně 5 minut a už se kroutím, prostě mně to nejde, abych nepadla.
To je fajn, že už výtahové martyrium skončilo.
OdpovědětVymazat