BÁSEŇ PRO SESTŘENKU
Zbyněk Šiška
HLUBOKÉ KOŘENY
Jablka na zem padají a tráva
ožehlá sluncem
nedýchá.
Jako by v tichu neticha
zamlčovala, co kde přetrvává.
Všude už propouštíme listí, ale...
žijeme svými kořeny.
Zůstaly
nepokořeny
a nepoddávají se ani skále!
♣
(Ze sbírky BLÍŽENCI, 2002)
Dnešní verše se krásně hodí do pozdního léta a začínajícího podzimu.
OdpovědětVymazatOpět musím pochválit básníka, jak si umí pěkně hrát se slovíčky. :-)
Krásné - až do hloubky duše zasahující...
OdpovědětVymazatAno, je to tak. Smutné verše do smutného plačícího dne.
OdpovědětVymazatMoc pěkná báseň pro babí léto na Hané. Díky. Četla jsem, že pan básník dostal Mobelovu pochvalu. Víte, o tom?
OdpovědětVymazat[4]:Ano, chystám článek. Musím si ještě zjistit, zda je dovoleno. Tuto MP dostala i básnířka Svatava Mášová.
OdpovědětVymazatMilá Otavínko, hezká a výstižná báseň. Těším se na článek.
OdpovědětVymazat