CITÁTY VLADIMÍRA STIBORA

 

„Babí léto na stranách divizen potkává léto.“

  „Básník může vycházet z prozaických příběhů. Prozaik nejednou sáhne

do studnice košatějších slov. A dobrý publicista musí jít na dřeň věci.

Spíše si připadám jako nosič slov.“

                                     

„Bylo by pro mě obrovskou ctí, kdyby se mi jednou povedla napsat sbírka básní,

  která by se užívala jako léčivé tabletky, či bylinky jako lék proti bezmoci, jako

  lék proti rakovině  těla  i mysli.“

 „Jsme země Janů, těch upálených i těch, co dodnes vsází na odvahu.“

                                                                               

„Každá doba si klade své vnitřní otázky – u poezie tomu není jinak.

  Přece není smyslem poezie intelektuálština šmrncnutá vulgárnosti.“

         

„Obyčejná knížka nese v sobě i vůni nostalgie, existuje i když vypnou proud

a můžete ji vzít i do postele, kdykoliv se vám zlíbí.“

        

                                                    

 

„Poezie je především tím, co nás přesahuje, na co možná ani 

nedosáhneme.Je-li nám ale milostivě nakloněna, pomáhá nám vyhrávat ztracené zápasy, okořeňuje

 naše dny divoce rostoucí ambrosií, byť vydat se pro ni představuje nejedno nebezpečí.“

                                                                    

      

„Pro mne bylo vždy nesmírnou ctí někam patřit, třebaže to bývaly vazby nesmírně volné.

Většinou se jednalo o přátelství s literárními osobnostmi.“

„

Psát básně a dát jim pevný tvar například podobu sonetu, je velmi obtížné a málokdo to dnes umí. A ti, co to bravurně zvládnou, se tím zase nechlubí. Ale napsat a sdělit něco krásného volným rýmem je někdy ještě o stupínek těžší.“

                                                       

                        

„Rajská zahrada nezačíná tmou, ale podáním ruky k políbení.“

                       

                                                                             

„Vždycky jsem raději kráčel a hledal cestu sám, byť takové putování je náročnější,

  než jít s karavanou nebo si koupit zájezd u cestovní kanceláře.“

 

                                                        VLADIMÍR  STIBOR                  

                                                      Narozen 25. února 1959 v Benešově

                                                   u Prahy ve znamení ryb. Krásné dětství

                                                  prožil na Sedlčansku, v kraji kamenů,

                                                  remízků  i vysokého nebe. Nemohl jít

                                              studovat, protože jeho otec Štěpán, redaktor

                                              a novinář nepodepsal souhlas se vstupem

                                               okupačních vojsk v roce 1968 do naší vlasti.

                                              Vyučil se knihkupcem v Luhačovicích a dálkově

                                              vystudoval gymnázium v Praze. Prošel řadou

                                              zaměstnání od prodavače knih, řidiče traktoru

                                               i sanitky a záchranky. Věnoval se taky chovatelství

                                               býků, pracoval jako sociální pracovník a působil

                                                 jako externí redaktor a editor knih. Na svém

                                                   tvůrčím kontě má cca 56 knižních titulů.