FRANTIŠKOVY KOBLIHY
Tato lahůdka musela být u nás doma na stole vždy
29. ledna, kdy měl svátek můj tatínek.
Letos by svůj svátek slavil už po 115.
Tato vzpomínka se váže k letům 1950 - 1963, kdy
jsme bydleli v Písku.
Od rána mám rozžatou svíčičku a velice vzpomínám.
Čím jsem starší, tak i na to, jak jsme si s tatínkem
v sobotu a v neděli ráno zpívávali, učil mne písně
svého mládí nebo z vojny.
Libuše
OdpovědětVymazatNa své rodiče a blízké lidi z okolí i z rodiny nezapomínáme. Byli s námi v jednom soukolí života a to patří i k nám.
V knize receptů mám poslední dopis od tatínka, poslední svetřík, který mi maminka pletla opatruji jako oko v hlavě.
A nezapomenutelné milé vzpomínky a příhody našich společných životů.