NOČNÍČEK 5

aneb SNY posledních dnů

Poslední dobou mám prapodivné sny. Nevím, co si

mám o tom myslet, ale někdy v noci před jednou

hodinou vstanu a jdu na tzv. císařskou procházku

a nevím, co se děje, odkud jsem přišla, kam jsem

se přenesla v čase. Odvíjí se to jako barevný film.

♦ ♦ ♦ ♦ ♦

---

Tentokrát se mně sen zdál v městě nad Otavou. Byl teplý

podvečer a procházeli jsme se s manželem podél řeky,

směrem k Zátaví, až jsme došli ke Smetákovi. Tam jsme

si sedli před hospůdkou a drahoušek si objednal studené

pivo. Když přišel pan vrchní, tak mu říkal, jak rád tam

chodí a sedává na židli svého praprapředka Otakara.

Po chvíli jsme se zvedli a šli jsme až do Zátaví a pak

po druhé straně Otavy do města. Dívali jsme se na

chatařskou lokalitu, kde jsem pobývala několikeré prázdniny

u příbuzných i se koupala pod chatou. Asi po kilometru

cesty jsme začali stoupat nahoru a dostali jsme se na

Václavské skaly, kde jsme se posadili. Začala jsem mu

přednášet Šrámkovy básně, které jakoby zázrakem naskočily

do paměti. Vzpomínali jsme na mládí a najednou se Honza

odmlčel a pak řekl: "Vím, proč jsi přijela do Písku tak záhy

po mém odchodu. Není to jenom kvůli besedě pana Janíka,

ale Ty v sobě nosíš rozhodnutí s velikým otazníkem. Jenže

správně volit není tak jednoduché, jak by se na první

pohled zdálo. Vím, že Tě to trápí, ale rozřešit to musíš

sama, v tom Ti neporadím." Naštěstí já už v té chvíli věděla,

jak se vypořádat se stýskáním. Mohu sem častěji jezdit, ale

žít tady, už je příliš pozdě. Moje děti by za mnou nemohly

tak často jezdit a já bych se usoužila.Vždyť dnes jsou všechny

jejich návštěvy nádhernou chvílí, z které jsme vždy žili dlouho.

Pamatuješ? A pak se můj drahoušek někam vytratil.

Sen přišel v noci ze 6. na 7. 11.

Skály u Václava