SLOVA ÚTĚCHY

Přišlo emailem

...Smrt vůbec nic není. Smrt se nepočítá. Jen jsem vyklouzl

do vedlejšího pokoje. Nic se nestalo. Všechno zůstává stejné

jako dřív. Já jsem já, vy jste vy, a ten krásný život, který jsme

spolu tak rádi žili, zůstává netknutý, nezměněný. Tím, čím

jsme si navzájem byli, jsme i dál. Mluvte o mně se stejnou

lehkostí jako dřív. Nazývejte mě tím důvěrným jménem,

kterým jste mi vždycky říkali. Nedělejte žádný rozdíl v tónu své

řeči. Žádné nucené zdání vážnosti nebo zármutku. Smějte se tak,

jak jsme se vždycky spolu smáli. Hrajte si, usmívejte se, myslete

na mě, modlete se za mě. Ať je moje jméno pořád běžným

pojmem, jako vždycky bývalo. Ať se vyslovuje nenuceně, bez

sebemenšího náznaku stínu. Život znamená stále to, co vždycky

znamenal. Je to úplně totéž. Je zde naprostá nepřerušená

návaznost. Smrt není nic jiného než zanedbatelná nahodilost.

Proč bych měl sejít z mysli, když sejdu z očí. Jenom na vás

čekám po určité mezidobí někde blízko, hned za rohem.

Všechno je v pořádku.