MARININA PROCHÁZKA
Desátý den desátého měsíce je poněkud zvláštní.
Kromě toho, že je Mezinárodní den duševního zdraví,
stěhoval se taky můj drahoušek z Fakultní nemocnice
do OLUNGu - tedy téměř čtyřicet km od bydliště.
Neurochirurgie
Byla jsem se tam s ním ještě rozloučit, protože měl
sanitku objednanou na devět hodin ráno. Od sestřičky
jsem dostala fakturu za dvacetidenní pobyt a odešla jsem
z pokoje, abych nepřekážela. Na dvorku před klinikou
jsem uviděla kočičku nemocniční, jak se potýkala s právě
kočička s úlovkem
ulovenou myškou. Když jsem volala v poledne
do cíleného místa, ještě o novém pacientovi nevěděli.
Protože se šetří na všem a především tam, kde se
nemá, musel pacient oblečený do teplého a připravený
na transport, posečkat ještě pět hodin než přijela sanitka,
aby odvezla "neakutní" případ jinam. Asi ze mne radost
nikde neměli, když jsem pořád hledala, kam manžela
odvezli a zda už je na cestě. Pak jsem šla na poštu
zaplatit nemocnici, taky do zeleniny a na oběd, protože
jsem objevila jídélko, na které jsem dostala chuť. Celkem
jsem ušla 8 400 kroků. Na naší sídlištní návsi jsem potkala
několik pejsků, které jsem si vyfotila.
Černí hafani Aramis a Agáta
Milá Haničko, vím, že se o pacienta hodně bojíš. Věř lékařům i sestřičkám, jistě se o něj co nejlépe postarají.
OdpovědětVymazatzdravím.[1]: řekl bych, že čím více se bude člověk "utápět" v nepříjemných myšlenkách, tím více bude trpět jeho psychický stav (to platí u kohokoliv).
OdpovědětVymazatHani, snad už je to v pořádku a jsi klidnější.
OdpovědětVymazat[2]: A nejen psychický. Když je to déle, tak pak i jeho tělesný stav.
OdpovědětVymazat[4]:Ano, už tam je. Já jsem si pak myslela, zda-li si to nerozmysleli. Už jsem telefonicky mluvila s ošetřující lékařkou a objednala jsem se u ní na neděli dopoledne.
OdpovědětVymazat[5]:Takže pacient vpořádku dorazil a už je v pečujících rokou lékařů.
OdpovědětVymazatPřeji ti Hani, klidnou noc a posilující spánek bez škaredých snů...
Hanko, přeji ti, aby manžel byl brzo a v pořádku doma.
OdpovědětVymazatPobyt i chození do nemocnic není nic příjemného, protože se opravdu šetří, a to i na pacientech.
Budete cestovat autobusem nebo vlakem, poznáte jiné lidi, jinou přírodu, byť jen z okna dopravního prostředku. Zkuste komunikovat s lidmi, nenechávat žal nad odloučením zakořenit.Vím, co píšu a proč.
OdpovědětVymazatJeště, že mají v nemocnici kočku na chytání myší. Dovedete si představit, co by bylo za vzrůšo, kdyby nemocnicční oddělení navštívila myška?
OdpovědětVymazatHani, doufám, že se manžela budou starat dobře, to čekání na převoz musel být horor.
OdpovědětVymazatHaničko, jsem jen jedna z ostatních lidí, kteří s tebou prožívají těžké chvíle. Dlouhé chystání na převoz je horror, když si pacient nemůže nijak ulehčit...
OdpovědětVymazatHaničko, také na tebe stále myslím a doufám, že se brzy dočkáme, že bude zase líp. Moc držím palce.
OdpovědětVymazatPsíci jsou krásní, jako medvědi. :)
OdpovědětVymazatDržím vám palce
Je to smutné takové šetření Hani.
OdpovědětVymazat