VÁCLAV IV.

Český král Václav IV. (26.2. 1361 - 16.8. 1419) 26. únor 1361 byl nejšťastnějším dnem císaře Karla IV. Narodil se mu konečně dlouho očekávaný následník trůnu a dědic říše, narodil se Václav IV. Karlovi bylo už v té době pětačtyřicet let, a tak se začal chovat jako dětina. Uděloval amnestie, pořádal turnaje, nekonečné hostiny, obětoval svatým. Dvouletého Václava nechal korunovat českým králem a nechal zvolit braniborským markrabětem a jako pětiletého zasnoubil s neteří uherského krále Alžbětou. O čtyři roky později se devítiletý Václav IV. žení v Norimberku s devítiletou Johanou Bavorskou aniž by někomu vadilo, že byl před tím zasnouben s jinou holčičkou. Zdálo se, že císař Karel IV. na stará kolena zešílel... Nezešílel, jenom rozmazlil malého prince tak, že ten nemusel hnout ani prstem a všechno mu padalo do klína. Ovšem jen do té doby, než Karel IV. umřel, potom nabral život Václavův jiné obrátky. Václav vyrůstal v přepychu, na co ukázal, to mu dali. Dělal si co chtěl a najednou musel vládnout, najednou musel řešit problémy, které ho vůbec nezajímaly, chtěl se jen bavit, lovit, hodovat, smilnit. Můžeme-li věřit pověstem, pak král Václav IV. byl na jedné straně vznětlivý, prchlivý, liný opilec na straně druhé byl dobrotivý a spravedlivý. Nechá mučit a pak do Vltavy hodit svázaného generálního vikáře Jana z Pomuku a zároveň se prochází v přestrojení mezi pražským obyvatelstvem a dohlíží na nepoctivé pekaře, krčmáře a řezníky a zabavené zboží nechává rozdat chudině a školám... O Václavovi IV. se také říká, že byl romantikem - on a později Rudolf II. byli jedinými panovníky, kteří se více než vládě věnovali mystice, esoterice a tajným naukám a vědám. Václavům přítel, německý kněz Konrád z Vechty, byl v těchto vědách více než sečtělý, a proto se mezi lidem začaly šířit zprávy, že se král se svým knězem věnují černokněžnictví...Nebyl černokněžníkem, byl jen tajným velmistrem Bratrstva božího těla, které se těšilo jeho ochraně. Na jedné straně král a císař Svaté říše římské loajální k papeži, zároveň však člen Bratrstva, které dávalo najevo sympatie k církevním reformám a husitství. Václavovo obojaké chování a neřešení problémů se začínajíci náboženskou revolucí nakonec českého krále smetlo a papež uvalil na České království klatbu a vyhlásil proti Čechům pět křížových výprav.. V září 1386, v červenci 1391 a v listopadu 1404 pobýval na dobříšském hradě. Nejvíce lovíval na Berounsku v lesích severně od Hořovic, kde si nechal postavit roku 1395 hrad Točník. Dalším oblíbeným Václavovým místem byl Nový hrádek v Kunraticích postavený roku 1411. Zde také král zemřel raněn mrtvicí, když se dozvěděl zprávu o první pražské defenestraci, kdy pražská lůza vedená Janem Želivským vyházela z oken Novoměstké radnice Václavem dosazené konšele.

(Příbramský zpravodaj 2010)