ÚNOR LADISLAVA RUSKA



Kopýtka srnek pracně hrabou ve sněhu
   a potok zasklený poznáš jen podle břehů.
              Je šero v krajině a zhublí zajíci
       se těší na teplo, sníh v brázdách sající.
 Teď ale ozimy jim kryje zledovatělá slupka
     a v holých větvích hýlů nadýchnutá klubka
        se choulí ve svých vrstvách peří...
  A každý další den nám delší krok už měří

Komentáře

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

PODĚKOVÁNÍ SM

O ČOKOLÁDĚ .. .