MICHAEL ŠTOJDL

 Český duchovní, básník a malíř.

        

(10. února 1946 Praha)

---

Michael Štojdl zachytil svou poezií životní příběh z posledního čtvrtstoletí. Tehdy

přišel do královského města Písku, kde trvale zakotvil. Působil na Písecku jako

farář Církve československé husitské a tak se mu záhy stalo působiště i bydliště domovem, jež rád poznával spolu s lidmi, kteří zde žili a žijí.

Jako stuha se vine krajem domova i otevřená krajina vzpomínek na dětství

a mládí v rodišti. Když se letmo projdeme jeho verši, zachytíme rozjímání nad

řekou času, rosu otavské šrámkoviny, vltavsko-otavské setkání i vltavíny na

břehu řeky Otavy v Borečnici. Jednotlivé básně doslova mapují pocity štěstí,

nejbližší vztahy v rodině, mystiku kolem nás, ale i oblíbené stromy a květiny.

Básník tu jde za svou myšlenkou. Jeho básně nepotřebují vysvětlující komentář.

Psal je farář a vikář, který je i zaníceným malířem. Na první pohled se jeví jeho

obrazy a básně jako by se prolínaly. Možná, že tvůrce začal malovat proto, aby si

své básně mohl ilustrovat. Jeho pařížská modř odměřuje hloubku noci, dotváří

spanilé kopretiny a dává život snům, při kterých chytáme svá štěstíčka.

 Vrzající vrátka vesnického hřbitova často zachycují melodii plynoucího času a

příležitostí k tomu může být i " večerní mlha flétnou provoněná."

Žít v Písku bylo a je štěstí, které citlivé jedince ovlivňuje po celý život. Vracet se

do dob, kdy jsme byli mladí je krásné a mnohdy až sentimentální. Ale také místo inspirující. Snad právě toto ohlédnutí zpět nás posune dopředu, abychom si uvědomili,

že život se dá žít jen od začátku do konce.

                                                                                                  

              

Stuhou modrou milostí
rozsvícené svázali

vírou beznaděj u kapličky trním obrostlé

Na břehu řeky Otavy prosvítá mlhou

propuštěná bludička

a radostí skáče

Pak všichni andělé

pod našimi skloněnými hlavami

nacházejí pravdu

světem neotřískanou

v touze prodloužit si pozemské bytí s námi prozírají

V nezávislosti na úžasu tápeme

Boží milost korunuje naději světélkem neuvěřitelným

Anděl slitovný šumí křídlem

a mává až za nedosněná přání

Díky uchechtaná kytičko

                                                                 kopretino

                                                                           

                       

                            BLAHOPŘEJEME !!!