Dneska, kdy slaví Honzíkové, Jeníkové a Janové svůj den, jsem si vyšla na poštu. Lidí bylo příliš, ale měla jsem dopisy se známkami a v podstatě šlo jen o to, vložit je do okénka a jít. Na zdi je sice taky schránka, ale tu vybírá jiná pošta a tak se doručení prodlouží. Venku byl nedočkavý pejsek, který chvilku nepostál, neposeděl, ale k velkému údivu se jmenoval " Honzík ". Zprvu jsem hledala nějakého chlapečka, ale pak jsem zjistíla, že oslovení : Honzíku čekající pejsek nedočkavý pejsek pejsek "Honzík" a Honzíčku, patří přivázanému pejskovi. Kolem dokola bylo poměrně živo. Všude se míhali pracovití mužíčkové, - protože se buď tahají dráty nebo zasypává díra. Jsou i tací, kteří začali říkat prostoru mezi střediskem a non stop hernou pracovní elán a tahání drátů náves. Ohromně se ochladilo. Venku bylo dvacet a doma třicet stupňů, ale ten rozdílný stav byl velmi znatelný. Kromě toho foukal silný vítr. Před vedlejším vchodem našeho domu jsem si musela v...