VLADIMÍ STIBOR MÁ NAROZENINY

 

                                                        

                                                 VLADIMÍR  STIBOR  s obrazem Petra Voka

                                                                      (  *  25. únor )    

                Dnešní oslavenec se narodil v Benešově u Prahy L.P. 1959 jako prvorozený syn

                novináře  Štěpána Stibora z Počepic. Krásné dětství prožil u dědy s babičkou v 

               Nechvalicích u Sedlčan, kde nyní žije.

              V lázeňském městě Luhačovice se vyučil knihkupcem, v Praze roku 1984 absolvoval

             dálkově studium na gymnáziu. Poté jezdil pražskou tramvají, sedmnáct let strávil za

              volantem sanitky a záchranky. Vozil náklaďákem kozí i kravské mléko z Rakouska

              do Čech, miloval povolání strejdy v dětském domově v městě Sedlec-Prčice, působil

             v Tloskově u Neveklova v sociálních službách mezi těmi nejmocnějšími, svou pracovní

             kariéru končí na postu nosiče plných popelnic v pivovaře Vysoký Chlumec, odkud je

            ale krásný výhled do kraje.

            Měl velké štěstí, že během svého života potkal spoustu velkých literárních osobností

            a směl vydat pětadvacet samostatných sbírek poezie, osmnáct    básnických almanachů 

           české poezie, z nichž nejnovější a ještě vonicí tiskařskou černí s názvem Poslední zhasne 

           vychází v červenci 2025. Přivedl na svět čtyři sborníky o svém rodném kraji i několik dalších

           prozaických. knih Nesmírně si váží toho, že za posledních deset let strávených za hledáčkem

           fotoaparátů poznal a nafotil mnoho zapomenutých míst české kotliny. Svědectví o tom 

           přinášejí dvě černobílé publikace Můj malý svět a Cesty domova.  Na stará kolena se zapletl

          s umělou inteligencí. Věří, že tu a tam je svět ještě celkem, i když to bolí v pořádku.

           (Převzato z knihy Vladimíra Stibora: Cílové nástupiště. Karlovy Vary 2025. S.287.)

                                                                                

                                                         Milý oslavenče Vladimíre!

                                                        Hodně zdraví, štěstí, lásky, ať netrápí Tě

                                                        vyrážky a žádné srážky a je ti často vesele.

                                                        To Ti přejí všichni známí, básníci i přátelé

                                                         společně i s Tvou Enelé!