UNIVERSUM SLOVA
Každý z nás
je majitelem jedinečného
Universního Záznamu,
který je s námi neodmyslitelně spjat.
Jako spojení těla & duše,
jako spříznění hvězdy v inkoustové modři.
Vesmírní kronikáři
evidují v nebeské databázi
vzletná slova, jež nikdy
neupadnou v zapomnění.
Správce této neskutečné databáze
třídí a vyhodnocuje,
určuje stáří slovního materiálu,
neujde mu jediná slabika,
i kdyby si to sama skrytě přála...
Jsme Nositeli vlastních údajů,
vytvářející naše jméno,
mnohověčné i bez naší fyzičnosti.
Jsme jako Vesmír Všeho & Ničeho,
neopakovatelní a přesto si tak podobní,
v mnohém duchem jednotní
a zřídka v srdci zapomenuti.
Definice naší věčné existence
je totiž láska samotná,
a byť je to pouhá vzpomínka,
v přenosu myšlenek
zůstane stále živá...
TOMÁŠ PŘIDAL







Báseň probouzí a provokuje naše myšlenky: Jak je to s duší? A s vesmírem, s věčností i konečností života? Jak je to s láskou? Na tyto otázky hledáme odpovědi celá léta. A pořád vlastně žijeme v nejistotě. Svatava
OdpovědětVymazatNedělní báseň je variantou slov o lásce. Zdánlivě otřepané, věčné, nekonečné. Básník používá vyjádření universum slova, já jsem ve své básni podobného typu využila sousloví: Jak vyslovit slova.
OdpovědětVymazatJe to generační posun, kdy mladší generace využívá více AI a anglická slova s počítačové zdatnosti. Vývoj ukáže, jak se bude vyvíjet česká poezie. Libuše