NUTNÉ KROKOVÉ VARIACE
Ač bolestí kvílím, nedá se nic dělat, musela jsem se vypravit taxíčkem
do města a obchodu Zdravotnické potřeby. Mají sídlo na Tř. 8. května čp. 16
a vchod je vybaven vysokým dvojschodem. To je třeba zaťukat na skleněné
dveře a počkat, až někdo přijde, buď obsluhující nebo spotřebitel a pomůže.
Vyberete podle známých názvů a částka kolem tisícovky vás už ani nešokuje.
Akorát paní prodavačka mi říkala, že bych měla to mít předepsané. Říkali to
i z Domácí péče, ale PL říkal, že oni to nepředepisují. Když nemám žádného
dermatologa, protože ti šmahem se vyjádřili, že si mám najít někoho jiného,
když jsem alergik, tak nezbývá nic jiného. Po neděli zkusím zajet do nemocnice,
ale je to tam všude kolem rozkopané. S bídou tam dojde jeden člověk po prkénku,
ale obávám se, že s chodítkem je to neschůdné. Pak jsem jela hledat obchod
s názvem Papírnictví do Riegrovy ulice. A když jsem stála před ním, zastavila
jsem jakousi slečnu, zda neví, kde je Papírnictví. Dříve měli vývěsní štít, ale ten po
rekonstrukci baráku už nebyl vyvěšen a tak jsem hledala něco, u čeho jsem stála.
Je to k smíchu, že? Nejhorší je jet po kostrbatém chodníku, když počítáte každý
krok navíc. Cestou zpět jsem vlezla do Sázavanu, kde jsem si koupila cereální
veku, dala si tam kávu a spočinula. Pak jsem se zpět doškobrtala na ulici 8. května
ke skřítkovi, což je číslo 13 a počkala 10 minut na taxi. Obě cesty jsem jela se
sympatickými řidičkami. Sluníčko svítilo, byl jasný den a azurově modré nebe.
Celkem jsem mimo taxíky ušla 500 m. Celkově jsem byla venku dvě hodiny.
Komentáře
Okomentovat