AŽ SE ODNAUČÍM ŘÍKAT

 Až se odnaučím říkat až

Až vytáhnu kotvu na palubu,

až povolím na kolech

i na duši všechny závlačky,

až vytáhnu čip za levým uchem

a budu s ním na stole cvrnkat kuličky,

až nebudu potřebovat

stovky metrů fixních lan,

až v zahradách uslyším zpívat jiřičky,

až slova proměním,

ach ano, ve sluneční ptáky,

vzpomenu na starý plaňkový plot

s otlučenými hrníčky.

Pak tě zaženu do slepé uličky.

Nebudu se ptát,

co se mnou uděláš.

Vladimír Stibor                                                                  31. října 2025