STIBOR VLADIMÍR A BÁSEŇ
O stáří
Co můžeš na starý kolena?
Přilévat olej do ohně?
Vzdát se kadidla
nebo jen trestat trestance?
A olej samotný?
To jsou sedřené boky vzducholodí;
střelec, co zůstal jediný,
teď pláče a oblaka za něj rodí
tisíce drobných peřejí,
hostie klína, jež se nepřejí.
Když se ohlédneš, padne na tě vina.
Pak všechny vrány světa klovají
a z očí hnědé mandle vyzobávají;
Ptají se, jakou mincí vyváží pozdní vína?
Vladimír Stibor 26. října 2023
Přečetla jsem velmi působivý a skvěle napsaný sonet pana Stibora. Ale jde o přesný návod na to, jak nesmíme v pokročilém věku uvažovat. Raději vzpomínejme na vše krásné, co jsme prožili a na své okolí se usmívejme. Hlavu vzhůru a hezké dny !
OdpovědětVymazatSvatka
Problémům a starostem se stáří nevyhýbá, proto raději s vnitřním úsměvem a pohodou se snažíme vidět tu lepší, optimističtější stránku života. Starosti nám stejně neutečou, pouze se je snažíme ignorovat... Prožitek hezkých dnů je lákavější. Libuše
OdpovědětVymazat