PIŠTEC

 

 

Na píšťalku z jelení kosti si hudebník píská,
dívek šarm a volný klín by získat chtěl,
raději počítá s tím, že tvrdý kopanec získá,
za pohanu a faleš - přímo do žeber!

On nechtěl pískat, jak kdo si poručí,
on pro sebe vábit dívky si přál,
spálil se podrazem z prolhaných loučí,
teď tráví jej pomluv jed a nenasytný žár.

Myšlenka vábení - to je jen pro lovce,
lovit duše v zátočině citů - to zní jak z hororu,
otřepat potom každý své poklopce,
uzavřít se Smrtí sňatek - po rdousícím moru.

On však mor zázrakem přežil,
i tak zahrál Smrti úpěnlivý tón,
svůj pohled si před kosou pevně střežil,
teď všichni zvědí, že je vítězný šampión.

 

Tomáš Přidal