POEZIE VLADIMÍRA STIBORA
O TĚCH, CO NA NÁS MAJÍ PRÁVO
Ti, co nás drží za ruce,
jsou jako skálopevní držiči?
Hýčkají v nás emoce?
Nebo nás utopí na lžíci,
kde se prolíná listí i voda studánek;
dokonce dlouhá řada ctitelů,
herbář všech zakázaných léčivek.
Řekni, kolik mostů ještě nepřejdu?
A co se stane, když nás pustí?
A nepopřejí na cestu trochu štěstí?
Na zápraží však každý poklekne.
Nejhorší věštby nesloží z kostí
kříž ani nepožádají na předmostí
o hostii tmy, o vůni a hrst ječmene.
Vladimír Stibor 19. října 2023




Nádherná báseň. Děkuji. Jste ten autor, co vydává almanachy české poezie jako ročenku? Standa
OdpovědětVymazatBáseň, která osloví, má co říci... Libuše
OdpovědětVymazat