PRÁZDNINOVÉ MAZLENÍ

 

 

Na prázdniny jsem se vždy těšila, protože jsem jezdívala taky do hřebčince 

v Pošumaví. Strýček choval dvacet koní a tak jsem vždy očekávala příchod

 mladých hříbátek. Na těch starších jsem už jezdívala, ale s mladými jsem 

se ráda mazlila. Hříbátka za mnou chodívala jako pejsci, ale z toho 

strýček moc radost neměl. Hříbátka skotačila a já s nimi. Jenže stejně 

to nemělo budoucnost, protože by asi musel chovat jiné plemeno, 

na tento rod jsem byla moc vysoká. No vlastně největší z celé rodiny.

 

 Za prázdniny jsem se to jakž takž naučila, ale závody jsem jet nesměla.

 Nechtěli  podporovat něco, co nemělo budoucnost. A do toho jsem

začínala mít problémy s nohou, nejdříve s levou a o dva měsíce později

 i s pravou. Ale když se koníčci se mnou mazlili, tak ty bolesti

 odcházely. Asi bych i nyní potřebovala koníčky. 

Možná v krabičce jako pana Tau.