VZPOMÍNKA NA JOSEFA SEDLÁKA
Jak kapky deště
Vidíte je
tam nahoře,
jak třepetají křidélky?
Jsou tam všichni
a je jich čím dál víc,
jsou už jich biliony.
Dívají se na nás
a stýská se jim po zemi.
Občas spadnou
v kapkách deště.
Někdy prší i blbci
vrazi a tuneláři.
A to pak je průtrž mračen,
hrom burácí
a křižují se blesky.
Májový deštík
je teplé laskání.
A večer rosa
studí do lýtek.
Měsíc je v úplňku,
na harfu drnká David král.
A kdo má uši k slyšení,
ten slyší.
JOSEF SEDLÁK
Učitel, překladatel, básník, kamenosochař.
Vystudoval klasické gymnázium v Brně v době heydrichiády,
kdy okupanti uzavřeli vysoké školy a proto byl totálně nasazen
v německém Slezsku. Po osvobození se rozhodl, že bude učitelem
a krátce působil ve Zbraslavi u Brna. V roce 1946 se oženil a
s manželkou se přestěhoval do Šternberka, kde oba učili na základní
škole. V letech 1954-1961 dálkově vystudoval Vysokou školu ruského
jazyka v Praze a pak hojně překládal z ruštiny, ale též z němčiny
a polštiny. Psal básně a fejetony. Když v době normalizace nesměl učit
a publikovat, vyučil se kamenosochařem a restauroval památky.
Vychoval čtyři děti. A podílel se na kulturním životě v bydlišti.
Komentáře
Okomentovat