V PÁTÉ VTEŘINĚ
Tomáš Přidal
Rozběhni se proti času,
nechej si do mysli
padat jinovatky minut,
které se rozpouští
v úžasu před nekonečnem.
V nesmrtelné radosti
hraj si na ukulele,
jehož struny
jsou napnuty
dívčími vlasy.
Vydávají líbezné vzdechy
zamilovaných jeptišek,
jež zhřešily před světlem,
za nocí,
proháněné mučidly mužů.
V páté vteřině před apokalypsou
zvedá se silný vítr hlasů,
ženou před sebou
ztopořené masy kontinentů
přenášeje,
v samotném vzrušení,
rozbory sfér
pro nekontrolovaná představení zemí
(jako takových)
& vypreparovaných
z prostoru civilizací,
pro národy dalších vyvrženců,
po kterých zůstanou
sny
v nenaplněných báních reality.
Zůstanou nedokončené obrysy
& my se popáté zrodíme,
abychom svojí nedostatečností
přelstili zákony přírodní spravedlnosti,
neb spravedlnost
je stejně pomíjivá jako slovní přestřelka...
Dokáže ranit,
aniž by šlo o pravou střelbu,
nicméně bolest je to mnohdy palčivější
než skutečné fyzické zranění.
Komentáře
Okomentovat