OTAVSKÉ ROZJÍMÁNÍ
SEDLÁČKOVA CESTIČKA
Stezka pana Augustina
k Zvíkovu se vine
oblázky se hází snadno
po otavské lajně
Kolik žabek šplouchlo v proudu
obrázky se kreslí
to jen naše holka s copy
zkouší šířku řeky
hp
OTAVSKÉ ROZJÍMÁNÍ
Plno prachu, plno smetí
Klapy klap, klapy klap
Jedeme do mlýna
jménem Smetiprach
Pramicí už přejíždíme
řeku Otavu
ale já mám ze setkání
velkou obavu.
Na prostřeném stole
Je modrá konvice,
dobrý koláč, bábovka a čaj
u boudy štěká pes Ataraj.
Bojíme se všichni a já nejvíce,
Bonifáce, našeho strýce
Svaly jako lamželeza
zarostlá Krakonošova brada
Na moři kormidelníkem býval
Každý týden o víkendu nás vítal
Abychom načerpali mnoho sil
Náš strýc odvážný muž byl.
hp


Komentáře
Okomentovat