SVĚTAZNÁLEK

 

 

Na pevné šňůrce
napíná svaly,
na krku visí
osmero hladovějících,
otevírá oči
slunečným oknům dní,
drží se zkrátka
před trapiči lidstva,
pouští si žilou,
aby jiní mohli
plavat pryč,
a odsekává v kameni
iniciály božích jmen,
jde s dobou,
i když často pěšky,
se zrakem to není tak zlé,
aby nenašel jehlu
v kupce sena,
raději sám sobě jámu kope,
a ve snech se hrabe
na povrch pravda o tom,
že on je ještě zapotřebí,
než aby padaly
dotazy, které by
mu nejspíš ublížily,
na nikoho neuvaluje vinu,
protože sám cítí,
že se na něho valí
zodpovědnost ze všech stran.

Starý, ale potřebný,
starý dobrý Světaználek.

TOMÁŠ  PŘIDAL

 

 

Zdroj: https://olomoucky.denik.cz/ctenar-reporter/cas-na-poezii-s-tomasem-pridalem-a-novou-basni-svetaznalek-20210811.html