NEDĚLNÍ RÁNO S TOMÁŠEM
POHYBY
Ukážu Ti
Letícího orla,
Tančící vlnu,
Dvouhlavé slunce.
Pojď,
zašermujeme
(a)kordy svých
tanečních rukou;
zlehka zatáhneme
za realitu,
abychom viděli,
jak z nebe
prší korálové slzy,
jak tma pojídá světlo
a také,
jak jediným pohybem
stanou se z nás
originální herci
se šarmem básníků...
Dnes se staneme
opravdovými lidmi!
Tak dej pozor!
Zítra nám končí
vstup na Zemi,
místo, kde se setkávaly
dějiny & naše děti
s těmi svými.
P.S.: Za pár let
čas pozbude
soudnost.
Za pár staletí
nebude nikdo,
nic, jen...
věčné my
(ve vzpomínce)
na kterou se stejně zapomene.
TOMÁŠ PŘIDAL

Díky za krásnou báseň. Svatka
OdpovědětVymazatPěkná báseň o trvání života, každý zanecháme aspoň vzpomínku nebo stopu ve vesmíru ☺
OdpovědětVymazatTakové osvěžení do podmračené neděle. Díky.
OdpovědětVymazatLibuše
OdpovědětVymazatKrásná nevšední báseň je opravdovým osvěžením.