NEDOŽITÝCH 88 LET
HELENA LISICKÁ
Narodila se 26.11. 1930 v Olomouci, její rodné jméno bylo Zimmermannová.
Měšťanskou školu navštěvovala v Olomouci a Třebíči, pak studovala na gymnáziu
ve svém rodném městě. Ze zdravotních důvodů nemohla studia dokončit, později
absolvovala odbornou školu pro ženská povolání. Pracovala jako laborantka v n. p.
Milo Olomouc, po sňatku zůstala v domácnosti. V letech 1960 - 1968 působila
v Domě armády jako organizační referentka a knihovnice a sekretářka vojenského
útvaru. Od roku 1968 se stala spisovatelkou z povolání. Přispívala do různých periodik,
např. Zemědělské noviny, Květy, Literární měsíčník, Svět v obrazech aj. Spolupracovala
s ostravským studiem Čs. rozhlasu, pro které připravila dramatizace pohádek, pověstí
a rozhlasová pásma. Pro plzeňské studio připravila seriál pověstí Z hradů, zámků a tvrzí
(1976-1977), pro pražské studio seriál Z českých a moravských hradů (1981).
Pro Čs. televizi psala scénáře k inscenacím pro děti. Supraphon vydal dvě gramofonové
desky s pohádkami H. Lisické (1975, 1976). V letech 1956 - 1960 užívala pseudonymu
Helena Sedláková. Je také autorkou tanečních libret a divadelních textů. V letech
1983 - 1991 vedla národopisný soubor Haná ve Velké Bystřici u Olomouce. Roku 1988 se
stala členkou Národopisné společnosti při ČSAV, působila také v Moravskoslezském
folklorním poradním sboru, Ústavu lidové kultury Strážnice a jako dramaturgyně Národní
přehlídky vesnických folklorních souborů a skupin Lidový rok ve Velké Bystřici. Podílela se
na konferencích o lidové kultuře, např. v Kroměříži (1991) a Olomouci (1992).
Od začátku své tvorby se věnovala literatuře pro děti a mládež. Záliba v historii postupně
sbližovala její pověsti s žánrem historické povídky. Zachovala prostý jazyk, upomínající na
lidová vyprávění, ale bez nářečních prvků a archaizace. Často však používala lidová rčení,
pověsti lokalizovala místními názvy a jmény. Psala také autorské pohádky a pohádkové hry.
V její tvorbě nalezneme také několik pověstí z Písecka. V knize Z českých hradů, zámků
a tvrzí (1972), v níž se zabývá hlavně osudy jejich obyvatel, jsou to O ševci Matějovi,
kterak z domu před čertem utekl, která se odehrává na Zvíkově, a O statečném rychtáři,
kterak svoji obec bránil proti hejtmanovi, která vysvětluje původ jména rybníku Šarláku.
Pověst z doby krále Václava I. a Přemysla Otakara II. s názvem Bohatý Písek si můžeme
přečíst v knize Zrcadlo starých časů (1985).
Helena Lisická zemřela 30. 11. 2009 v Olomouci.
Helena Lisická zemřela 30. 11. 2009 v Olomouci.
Bohatý život a tvorba :-)
OdpovědětVymazat[1]:Paní Helena byla taky knihovnicí u vojáků.
OdpovědětVymazatKomentáře nefungují? Milá Kitty, paní spisovatelka byla taky knihovnice.
OdpovědětVymazatČest její památce, byla výborná žena.
OdpovědětVymazat