S NOTESEM A TUŽKOU V RUCE
Podívám-li se na dané téma, objeví se mi před očima
novináři a spisovatelé. Dokonce jedna paní spisovatelka
má přezdívku podle toho. Říká se jí JARTUŠKA. Píše moc
pěkné básničky a povídky. To se vám po přečtení, hned
udělá líp.
Podobný pseudonym měl i můj bratránek,
(místo písmene Š měl Ž), který všude chodil s blokem
a tužkou. Jakmile se něco šustlo, hned si to
zaznamenával do notýsku. Vydávali jsme spolu časopisek
psaný na stroji v počtu sedmi kusů. Jmenoval se Písecké
pohledy a jeho rozsah měl čtyři strany ve formátu A4.
Na vrchní košilce bylo nakreslené panorama města.
Básničky a fejetony se střídaly se zprávami o kultuře
z pohledu patnáctiletých. Nemám jeho fotku a ani
nestačil rozvinout svůj literární talent, protože brzy
odešel na cestu poslední. Vracím se proto k mojí
oblíbené autorce Jaroslavě Pechové, která kromě
hrníčkových kuchařek, knih fejetonů, úsměvných
povídek i lyrických básní vydala zatím tři sbírky básní
věnované milovaným místům svého života.
První vyšla
Praha láskyplná (2016)
z níž vybírám úryvek z básně na str. 16.
" Ač v ulicích jsou ještě námrazy
a šály sahají až pod nosy,
zima už kalupem za město odchází
a docela zbytečně se na nás honosí"
V roce 2017 vyšla Olomouc magická
"Vzpomínky víc než šála z vlny hřejí,
když život klopýtá jen beznadějí,
či když se vznáší, jako by měl křídla.
Jsou barevnější než bublina z mýdla."
A ta třetí vyšla těsně před vánočními dny 2017
s názvem Rakovník tajuplný,
odkud je úryvek z básně Pozvání na str.7.
" Střídám své návraty a zase odcházení.
Dětstvím se tu a tam procházím po paměti.
Z té doby nezbyl už snad kámen na kameni.
Znovu však potkávám tu stejné okouzlení
a pokaždé dojde mi, jak roky rychle letí."
Více o JARTUŠCE najdete v článku:
Komentáře
Okomentovat