Tak já si ještě toto jméno pamatuji, to je vidět jaká jsem pamětnice, že? Má docela pravdu, vlastně nemá. Pokud se žena nebrání, tak je šikanována, muž si brzy zvykne, že si může dovolit. To tedy ne, já rozhodně "beránek- vlastně ovečka nejsem.
Pan Pick byl současník mých rodičů. Generace mých rodičů nepoužívala sprostá slova. Pamatuji si na takovou usměvavou paní, jejíž muž byl u koní a ta říkávala, že její muž by sprosté slovo neřekl a nesnášel vulgarity. Zakládala si na tom. Slovo vůl a blb, která jsou dnes v obecné češtině, to byla slova, za která jsme byli při vyslovení či reprodukci peskováni. V klasických románech bývaly mezilidské vztahy popisovány velmi kultivovaně a vznešeně,zvlášť vztah muže a ženy. Vulgarismy se v krásné literatuře nevyskytovaly. Asi autor vycházel ze své doby, ze svého života a zkušeností. Dnešní romány, i u českých současných autorů se vulgaritami jen hýří. Nám všem by se to líbilo, ale slova vyřčená se těžce vracejí! Takže se pak používá stejné stejným. Bohužel...
Ten citát si každý může vyložit podle svého. Ono se to v životě manželském obvykle střídá. I žena musí vědět, kdy je dobré zaźočit a kdy je dobré se nebránit.
Valentýn je často považován za americký svátek, který vymysleli výrobci papírových přáníček. Takové tvrzení je ale daleko od pravdy. Ve skutečnosti kořeny tohoto svátku sahají až do starověkého Říma . Právě tady působil svatý Valentýn z Terni. Pranostika zase praví: SVATÝ VALENTÝNEK - JARA TATÍNEK VALENTÝNKA přáníčko mezi zamilovanými, i mezi přáteli, kamarády a těmi, co milují poezii, knihy a lidi. Posílá se v ČR dne 14. února. Tento den je ...
"Tak všechno nejlepší přeji všem, ať láska žádné z nás neschází Dneska je, dámy, jen náš den, štěstí ať všude nás provází." 8. březen Kafíčko, kniha a pohoda co víc si ještě přáti, ne každý muž se odhodlá přinésti květ své mamince, přítelkyni, kamarádce, kolegyni . . . proto si musíme radost udělat samy. (Verše z knihy Jany Topinkové 2021)
Toto jsem nevěděl, že existuje.
OdpovědětVymazatTak já si ještě toto jméno pamatuji, to je vidět jaká jsem pamětnice, že? Má docela pravdu, vlastně nemá. Pokud se žena nebrání, tak je šikanována, muž si brzy zvykne, že si může dovolit. To tedy ne, já rozhodně "beránek- vlastně ovečka nejsem.
OdpovědětVymazatPan Pick byl současník mých rodičů. Generace mých rodičů nepoužívala sprostá slova. Pamatuji si na takovou usměvavou paní, jejíž muž byl u koní a ta říkávala, že její muž by sprosté slovo neřekl a nesnášel vulgarity. Zakládala si na tom. Slovo vůl a blb, která jsou dnes v obecné češtině, to byla slova, za která jsme byli při vyslovení či reprodukci peskováni.
OdpovědětVymazatV klasických románech bývaly mezilidské vztahy popisovány velmi kultivovaně a vznešeně,zvlášť vztah muže a ženy. Vulgarismy se v krásné literatuře nevyskytovaly.
Asi autor vycházel ze své doby, ze svého života a zkušeností.
Dnešní romány, i u českých současných autorů se vulgaritami jen hýří. Nám všem by se to líbilo, ale slova vyřčená se těžce vracejí! Takže se pak používá stejné stejným. Bohužel...
Ten citát si každý může vyložit podle svého. Ono se to v životě manželském obvykle střídá. I žena musí vědět, kdy je dobré zaźočit a kdy je dobré se nebránit.
OdpovědětVymazat