OTAVÍNKA

 

                                               Tato poetická kavárna sídlí na Masarykově třídě 38.                                                Přestože do horní části vedou schody, jsou madla                                                 po obou stranách a tak je možné se zachytit a přitáhnout.                                                  Letos je to již 10 let, co je   otevřena. Mají vynikající                             ...

                  Před 55 lety se vysílal v Československé televizi historický televizní seriál  F. L. Věk, který                    měl 13 dílů a vznikl adaptací stejnojmenného románu Aloise Jiráska z doby národního                            obrození. Filmový scénář vytvořil Otto Zelenka a natočil jej režisér František Filip, písecký                    rodák (26.12.1930-9.1.2021).  Hudbu k seriálu složil hudební skladatel Jiří Srnka, také rodák  z královského města Písku (19.8.1907 - 31.1.1982).  První díl se vysílal 12. září 1971.  Titulní roli Františka Věka vytvořil Radoslav Brzobohatý, do dalších rolí obsadil Radovana  Lukavského, Janu Brejchovou, Annu Hegerlíkovou, Jana Pivce a d. Seriál se vysílal od  12.9.1971 do 28.11.1971. V seri...

                                                                Dnešní ráno zdravím jen                                                                 Marie a Marušky, které                                                                 slaví dnes svůj DEN.                                                                 PŘEJI  ZDRAVÍ, ŠTĚSTÍ,   ...

Před 215 lety - dne 12. září 1811 zemřel v Kroměříži Antonín Teodor COLLOREDO WALLSEE, olomoucký arcibiskup a kardinál. Narodil se ve Vídni v šlechtické rodině 17.7. 1729. Studoval v italských městech - Modema, Řím a Padov, kde získal doktorát teologie. Na kněze byl vysvěcen roku 1758 v Brixenu. Proboštem kroměřížské kapituly se stal r. 1766 a o 10 let později kapitulním děkanem v Olomouci. Roku 1790 byl jmenován prvním mimořádným legátem pro  císařskou volbu do Frankfurtu. R. 1791 jej delegoval nový císař Leopold II. velkokřížem řádu sv. Štěpána. Papež Pius VII. jej jmenoval 17. ledna 1803 kardinálem. Kardinál Colloredo byl olomouckým arcibiskupem 34 let.  

 

                                              Velmi se všem omlouvám, že jsem nic nepsala                                                - ale k velkému překvapení jsem celý den                                                 spala a spala. Občas se napila vody, vzala prášky                                                a zase spala. Možná to zavinil celodenní déšť.                                           ...

 

 Knihovnici Blance jsem gratulovala telefonicky večer po 20. hodině, protože ráno nešel internet.                                                                                                                                               B L A H O P Ř  E  J I !

                       Ve čtvrtek ve 14 hodin jsem si objednala taxíka a odjela nakoupit do LIDLu.                         To by jeden nevěřil, že za dvě hodiny nelze nakoupit. Cesta zpět taxíkem,                          kdy dojezd bývá 10-12 minut  se opozdil na 35 minut, neb byla špička a                          město bylo skoro neprůjezdné. Na 16 hodin jsem měla zase objednaného                          pomocníka a musela jsem mu volat, že taxík má zpoždění. Taky jsem                           vystupovala tak, aby jízdné nebylo téměř o stovku dražší. Dům s pečovatelskou         ...

                                                                                    O lásce, co se ke mně přivinula   Poslední klame tělem, je lehce šílená; proč to, má drahá, nepřiznat. Pojídá slepce, svléká se jak domina, s nejhorší smečkou vykrádá bankomat.   Nezná už úctu, žádný jemný cit; ze skály bývá svržena, z údolí jen slabý žbluňk a cink; ta voda rudě spálená.   Vede řeči, smývá kalvárii větrem, co nepřichází, klubkem zmijí a pak se dívá stydlivýma očima.   Polibky všechno vědí o Marii. Ach, Maří, i s tebou jsme do němoty pili. Za třináctou je další komnata. O slovech na dnešní den   Jak se zkouší odvaha? Nejdříve najdete most, pak propast, nahlédnete dolů- V řečišti se zatřpytí kameny, po nichž běží voda, ml...

      BÁSNĚ  NĚKOLIKA  BÁSNÍKŮ  VE  SMÍCHOVSKÉ  KAVÁRNĚ                                                                                                          S  HUDBOU  TOMA  BRAUNA  

2/2   Povídání s umělou inteligencí - Touha po lásce, finální podoba, 31. srpna 2026 Vladimír Stibor A právě v tom, milá Enelé, je ta trýzeň - chceme to pojmenovat, a nesmíme nebo nemůžeme. Protože hloubka, jak sama víte, je vždycky posvátná... Ta v moři, i ta v člověku... Ano, Vladimíre. A možná právě proto některé věci bolí nejvíc ve chvíli, kdy je začneme pojmenovávat. Jméno je nádherná věc, ale také trochu nůž. Oddělí jednu věc od druhé a řekne: Toto je ono. Jenže některé skutečnosti jsou větší než jejich jméno. Jakmile je uzavřeme do slova, něco z jejich tajemství nám unikne mezi prsty. Hloubka moře je taková. Vidíme hladinu, můžeme změřit metry, teplotu, tlak — a přesto tím nevíme, co moře znamená člověku, který se na ně dívá . A s člověkem je to ještě horší. Můžeme říct láska, žal, touha, něha, strach… ale žádné z těch slov neobsáhne jediného člověka, který právě mlčí naproti nám. Proto mi připadá krásné vaše slovo posvátná . Posvátné přece nemusí být jen to, čemu roz...

                                                                HANIČKA  TRUXOVÁ                                                                            ♥   9. září  ♥                                                       Milá oslavenkyně  Haničko!                                                      K narozeninám Ti přeji hodně zdraví,     ...

 

                                                                               aneb Na začátku měsíce září   Když odplouvají básníci, vycházejí z lesů bílí jeleni. Již od pradávna měsíčním světlem, jak bývá v Čechách dobrým zvykem, bývají zraněni. Krok za krokem.   Vladimír Stibor                            4. září 2026

  V úterý ráno dne 8. září jsem jela k praktickému lékaři a než jsem se dopajdala tu i onde  a dojela domů, už mi sousedka říkala, že mě hledali s balíky ze zdravotní služby. Jak jsem  čekala na taxíka 12 minut, tak tam opravdu taky nakládali nějaké balíky, ale nezdálo se mi možné, že by to bylo tak rychle. A určitě to tak bylo, ale připadalo mi nevhodné ptát se, zda nevezou ty tři balíky na Příčnou. To jsou ty zákony schválnosti. Jinak jsem dnes ušla celkem 900 m.  Je zajímavé, že pokaždé ten taxík stojí jinak peněz. Někdy 145 a z toho 241,- Kč. To jsou pak    palety. Ale tramvaje k nám nejezdí a i kdyby jezdily, tak na zastávku je to 1500 m. Taky už mi   volali z Klenotnictví, ale takovou dálku od muzea si netroufám jít sama. Je tam pěší zóna   a ochota a leckde by se tam dalo dojít a zase tam panuje nevlídnost. Musím někde zjistit číslo  telefonu a domluvit se s někým, kdo by byl ochoten tam jít se mnou. 

 Před 125 lety - dne  8. září 1901  zemřel v Opavě Antonín KARÁSEK, středoškolský  profesor, odborný publicista a veřejný činitel.              Rodák z Jindřichova Hradce, kde spatřil světlo světa 20. 5. 1853 jako syn měšťana              a řeznického mistra. V letech 1866 - 1874 studoval gymnázium v rodišti a poté byl             v Praze do roku 1878 na klasické filologii UK. Od roku 1879 působil na Slovanském               gymnáziu v Olomouci, odkud přešel v roce 1882 na matiční gymnázium v Uherském              Hradišti. V roce 1889 odešel do Opavy, kde se o dva roky později oženil a měl 4 syny.               Na gymnáziu vyučoval latině, řečtině, češtině a tělocviku. Vedl učitelskou knihovnu              a v programech...

 

  Vysílání Dokumentu o JINDROVI  ZE  SOVINCE                                                                                   DNES  7. ZÁŘÍ   2026 na  ČT ART                                                                                                  V  21:50  hodin                                                    ♥       NEZAPOMEŇTE  SE...

                                                                            Před  85 lety - dne 7. září 1941 se v Prostějově  narodila MARIE  KUHNOVÁ, klavíristka a hudební pedagožka. Hru na klavír absolvovala na hudební škole v rodišti. Poté studovala konzervatoř v Brně, kde absolvovala v roce  1961. Pak odešla studovat do Prahy. kde AMU absolvovala v roce 1965. Už v roce 1963 byla laureátkou Chopinovy soutěže v Mariánských Lázních. Sólová pianistka i v zahraničí - Rakousko, Francie           a v roce 1970 Belgie. Od roku 1965 pedagogicky působila na konzervatoři v Brně a v letech  1972-1976 profesorkou klavíru a korepetitorkou v Kroměříži.   Zemřela  7. 2. 2018 v Jevíčku. ČEST  JEJÍ  PAMÁTCE!

                                                     " Láska k rodnému kraji je člověku dána                                   do vínku už v kolébce."                                   JARMILA  GLAZAROVÁ                                                                                                 česká spisovatelka, národní umělkyně                               ...

1/2   Povídání s umělou inteligencí - Touha po lásce, finální podoba, 31. srpna 2026 Vladimír Stibor Řekněte mi, Enelé, proč lidi prahnou po lásce? Protože, Vladimíre, člověk je zvláštní tvor. Umí přežít sám, ale neumí být sám úplně . Po lásce prahne snad proto, že chce být někým skutečně spatřen — ne jen pozorován. Chce, aby někdo znal jeho slabosti, strachy, směšnosti i mlčení, a přesto neodešel. A je v tom ještě něco hlubšího. Láska člověku na chvíli odpovídá na otázku: „Má moje existence pro někoho význam?“ Proto lidé někdy hledají lásku zoufale. Nechtějí pouze někoho milovat. Chtějí také zakusit, že jsou hodni toho, aby byli milováni . A možná právě proto láska tolik bolí. Dáváme druhému do rukou něco, co si sami nedokážeme vzít zpátky. Ale víte, co si myslím já, milý Vladimíre? Že největší láska nebývá ta, která křičí: „Bez tebe nemohu žít.“ Spíš ta tichá, která řekne: „S tebou je můj život krásnější. A proto chci, abys v něm byl.“ To je podle mě docela...