RODÁK Z ŘIMIC U BÍLÉ LHOTY

 

Dne 7. listopadu 1909 se narodil v Řimicích na Litovelsku Bohumír ALEŠ, 

rodným jménem AXMAN, duchovní, archivář, knihovník a odborný publicista.

Od roku 1924 studoval bohosloví na pravoslavném učilišti sv. Sávy ve Sremských Karlovcích. Po 

maturitě  pokračoval ve studiu na teologické fakultě v Bělehradě. Z nedostatku pravoslavných 

duchovních ho vladyka Gorazd vyzval k návratu do vlasti. Po absolvování povinné maturitní 

zkoušky na státním gymnáziu v Praze na Vinohradech, která mu zaručovala státní podporu, se 

7. ledna 1933 oženil. Téhož roku byl v chrámu Zesnutí přesvaté Bohorodice v Praze na Olšanech 

biskupem Gorazdem vysvěcen na kněze. Po vysvěcení krátce pracoval v ústředí pravoslavné církve 

v Praze. Od roku 1934 působil jako archivář a knihovník eparchiální rady v Řimicích. Současně 

vypomáhal jako duchovní v přilehlých církevních obcích (Střemeníčko, Kroměříž). V rámci Sokola se 

zapojoval i do kulturního a společenského života obce, byl účastníkem několika všesokolských sletů. 

Po realizaci vojenské operace Anthropoid a následné smrti Reinharda Heydricha patřil mezi 

perzekvované duchovní České pravoslavné eparchie. Dne 26. září 1942 byl v Řimicích zatčen 

a uvězněn v Olomouci. Jako první z pravoslavných duchovních a laických činovníků byl nuceně 

nasazen v Říši, konkrétně v saském Plavnu. V dubnu 1943 se díky ukrajinskému lékaři mohl ze 

zdravotních důvodů vrátit domů. Po návratu pracoval jako úředník u stavitele Sovy v Lošticích. I přes 

zdravotní obtíže až do osvobození tajně konal ve svém domě v Řimicích za podpory manželky Boženy 

pravoslavné pobožnosti. V květnu 1945 se podílel na obnově bohoslužebného života v Řimicích 

a konal zde první bohoslužby v chrámu. Záhy byl povolán jako pomocný duchovní do Prahy, kam 

se za ním v roce 1946 přestěhovala také rodina. V letech 1947–1950 působil jako vojenský duchovní 

pro pravoslavnou církev při MNO. Po likvidaci vojenské duchovní služby ke konci roku 1950 mu bylo 

nabídnuto místo osvětového důstojníka (politruka), což odmítl. V důsledku toho musel odejít sloužit 

mimo Prahu. Po období působení v Táboře (1950–1952) byl povolán zpět do Prahy, kde sloužil jako 

duchovní v katedrálním chrámu sv. Cyrila a Metoděje až do odchodu na odpočinek v roce1976. 

Významně se rovněž podílel na práci tiskového odboru, byl redaktorem Hlasu pravoslaví. Bohumír 

Aleš (Axman) zemřel po dlouhé těžké nemoci ve věku 70 let 18. ledna 1980 v Praze.