SRDCEM TO PROMLUVENÉ

 

                                                                       Stříbrné hvězdy půvabu
                                                                       V Tvých mořských očích
                                                            Hladí mě něžně
                                                                       Roztomilým pohledem

                                                                     Upřímnou otevřeností
                                                                           Zorničky zpívají ódu lásky
                                                       Otevřete se mi
                                                                           Prosím, ať si mohu sáhnout

Nejen Tvá tvář
Je úkazem boží pravdy
Tak krásné
Až padám k Tvým nohám

Zachytím se rtů
V polibku

                                                            Nikdy neodtrhnu
                                                       Ty naše chvíle
                                                        Ta naše objetí

                                                                    Tu naši pevnou lásku
                                                                                 Od země, s kterou jsme srostli
                                                      V jeden kmen

V jeden velký košatý strom

Na kterém zraje naše milování…

Nedovolím větru
Odvanout pryč naše vzpomínky

Jsem tu proto, abych Tě chránil
A bránit se slzám, když jsi smutná…

                                                                        …prostě někdy nedokážu!

                                                                       Stejně jako žít bez Tebe
                                                                             A nemít při tom Tvůj stín

                                                                 Zaražený v zádech
                                                                     Jak se ke mně tiskneš

                                                Hladíš mě
                                                           Teplýma Rukama
                                                       Nahými Slovy
                                                                 Bezbrannýma Očima

Pořád dokola mě objímáš
Až ztrácím přemožený zrak

Láskou, kterou jsi mi dala
A já pro to neměl žádné vysvětlení

Dostatečně komfortní a rozumné

                                             Jenom:

                                                                   Miluji Tě nade vše!

                                                            Snad postačí…


                                                                   (srdcem to promluvené)

                            TOMÁŠ  PŘIDAL