IVANOVY KROKY
Dnešní den jsem byla už před osmou objednána k lékaři
na Šibeníku 1. Zrestaurovaný areál ještě voní novotou
a kolem chybí úprava chodníčku, ale je to tam příjemné.
K nádraží jsem jela tramvají a pak přestoupila na naší
tramvaj. Souhrně jsem ušla 1 600 m.
Chtěla jsem si koupit květiny do vázy, ale všude bylo
ještě zavřeno. Na nádraží u lavičky jsem se střetla
s milým pejskem, který se vytrhl páníčkovi a běžel
za mnou a chtěl se mazlit. Dost mne to překvapilo,
protože já se s pejsky nekamarádím nejen proto, že
jsem na ně alergická, ale i se jich bojím.
No, je dobře, že jsi šla brzy ven. Později to už bylo na zabití. Já přišla domů po jedenácté a už to moc nešlo.
OdpovědětVymazatPejsek vypadá jako by byl z plyše. Je opravdu roztomilý. Asi poznal dobrého člověka.
OdpovědětVymazatMajitelé psů také nemají rádi přítulnost oboustrannou, jejich psů a lidí kolem. Vysvětlilo mě to několik z nich. Neví nikdo jak se pes, či osoba chtějící být přítulná zachová. Proto máme projít, pokud je majitel přítomen prohodit pár slov, třeba i chváli, to vždy potěší, ale nehladit, nemuchlovat.
OdpovědětVymazatJá vín, zrovna tento krasavec by si pohlazení zasloužil, ale kdo ví, jak by reagoval?
Ten pejsek je sice roztomilý, ale Maruška-Fukčarinka to napsala dobře. Pes nemá tolik rozumu, ten by měl mít majitel a navíc, když nechá psa jakékoliv velikosti "běhat" po městě, to už mluví samo za sebe. Tady se naštěstí nic nestalo, působilo to mile, ale někdo má např. bércové vředy a pak to už tak roztomilé nemusí být.
OdpovědětVymazat[4]: Ano, to je ten důvod, proč se psům i kočkám vyhýbám. Jakékoliv škrábnutí na noze by mi způsobilo dlouho hojící se rány.
OdpovědětVymazat